Úvodní stránka > Aktuality > Ženisté učí základům potápění handicapované pacienty v Kladrubech.

Ženisté učí základům potápění handicapované pacienty v Kladrubech.

V Rehabilitačním centru Kladruby proběhla ve dnech 14. - 15. září 2015 prezentace o působnosti ženijní roty 153. ženijního praporu z Olomouce. Akce byla současně pojata jako jedna z možností, jak zpestřit pobyt handicapovaným klientům a proběhla pod záštitou velitele 15. ženijního pluku.

V první části provedlo osm příslušníků ženijní roty na základě dohovoru s ošetřujícím lékařem tzv. discovery ponor s vybranými klienty v bazénu ústavu. Zde proběhlo stručné seznámení s výstrojí, komunikací pro potápění a technikou ponoru. Samotný ponor byl proveden za přítomnosti zkušených instruktorů, nadrotmistra Daniela Hynšta, rotného Jiřího Dvořáka, rotmistra Petra Procházky, četaře Michala Černého a samozřejmě rotného Jakuba Koska, který je v současné době klientem zdejšího ústavu. Už při prvním ponoru bylo vidět v očích účastníků jejich nadšení a radost. Mnozí si sami uvědomili, že i když nejsou schopni chůze po souši, tak tento handicap je při potápění druhořadý.

Druhá část prezentace byla věnovaná praktické ukázce s popisem výstroje, výzbroje a materiálu příslušníka ženijní průzkumné čety, používaného pří plnění úkolů. Zde měl hlavní slovo poručík Vlastimilu Nepovím a rotmistr Pavlu Danielovi. Mohu potvrdit, že nejednou se ukázka otočila v živou diskuzi, která byla doplněna vzpomínkami na doby, kdy pánové byli vojáky základní služby. Tato ukázka byla zpestřena možností si vyzkoušet svou střeleckou dovednost na střeleckém trenažeru SISTR, který nezahálel, protože mezi klienty a zaměstnanci byla vyhlášena neoficiální soutěž ve střelbě z pistole. Mnozí z nich se vůbec nemuseli stydět za dosažené výsledky.

Zbytek dne jsme prožili posezením v přátelském kruhu klientů, zaměstnanců a vojáků. Až zde jsme pochopili skutečnost, že kolik je lidí, tolik je životních příběhů, které ne vždy mají šťastný konec. Pomalu a jistě se blížil čas, kdy jsme se museli rozloučit a po přátelském objetí jsme opustili zařízení Rehabilitačního ústavu s pocitem, že bychom se sem měli ještě někdy vrátit.

Tyto dva dny byly z naší strany i určitou formou poděkování za práci, úsilí, trpělivost a přístup všech zaměstnanců ústavu při péči o klienty. Až tady člověk pochopil slova: „Starost o druhého není jenom práce, ale je to poslání na celý život!“.

Text, foto: kapitán Ing. Ján Schneider, velitel ženijní roty 153. ženijního praporu                      

                        

Nahoru