Olomoučtí ženisté se rozloučili s dlouholetým kolegou

Poslední březnový nástup olomouckého 153. ženijního praporu netradičně patřil veliteli družstva oprav kolové techniky. Odchod od útvaru není v životě vojáka žádnou mimořádnou událostí, málokdo však odchází rovnou do starobní penze a navíc po více než dvaceti letech odsloužených v jedné posádce.  Život s armádou spojil rotný Zdeněk Stodola v roce 2000, kdy nastoupil k 75. záchranné a výcvikové základně jako občanský zaměstnanec – dílenský specialista. V roce 2003 už jako voják z povolání pomáhal budovat nově vznikající plně profesionální záchranný prapor. Ve funkci vojenského záchranáře byl nesčetněkrát nasazen při likvidaci následků živelných pohrom jako tornádo v Litovli v roce 2004, povodně v roce 2009, nebo likvidace následků ptačí chřipky v roce 2007. Od roku 2014 se už jako ženista vrátil k opravám kolové techniky. A na to je fakt machr. Svým mladším kolegům byl vždy vzorem a příkladem. A to nejen při práci na dílnách. V loňském roce se ve své kategorii stal vítězem série závodů Běžecká liga AČR, kde za sebou často nechal i soupeře významně mladší. A co chystá ve své nové etapě života sám, teď už nadrotmistr ve výslužbě? „No práce mám pořád dost, jenom už za ni nebude služební plat. A určitě si najdu čas i na běhání.“ Dál se chystá věnovat opravám silničních prostředků, jenom to už nebudou nákladní vozy, ale staré motocykly. A k tomu má pár projektů při rekonstrukci bydlení svých synů, kteří jsou mimochodem také všichni tři příslušníky armády. Nejstarší u minomeťáků v Přáslavicích absolvoval třikrát zahraniční operaci v Afghánistánu a v jeho šlépějích teď kráčí i jeden z jeho bratrů. Poslední syn je vojenský lékař.

Příslušníci 153. žpr na poslední nástup svého kolegy připravili překvapení, kdy se v roli pozvaných hostů objevili nejen jeho tři synové v aktivní službě, ale pozvání přijala i jeho manželka. Ta, nyní již také důchodce, v pozici občanského zaměstnance pro resort ministerstva obrany odpracovala těžko uvěřitelných 38 let. Z nástupiště útvaru nakonec našeho váženého kolegu odvezla tatra T-815 S3, za jejíž volantem sám strávil mnoho hodin své vojenské služby.